Dětství bývá mnohdy spjato s vyšším výskytem nemocí, a to zejména po nástupu do kolektivu
ve školce či ve škole. Zde dítě přichází do styku s dosud neznámými mikroorganismy. Každé běžné
onemocnění má dále svou inkubační dobu, během které rodiče nedokáží onemocnění identifikovat.
Školky a školy se tak plní nemocnými dětmi a stávají se ideální půdou pro množení virů a bakterií.
Zvýšená nemocnost může být značnou komplikací pro rodiče, kteří musí zajišťovat péči o nemocné
dítě. V první řadě jde ale beze sporu o samotné zdraví dětí a jejich imunitní systém.
Lékaři se shodují na tom, že největší zátěží je pro dětskou imunitu opakování infekcí během jedné
sezóny. Kromě obyčejných nachlazení může dětský organismus zasáhnout i závažnější onemocnění
jako je zápal plic, zánět mozkových blan nebo zánět středouší.
Jak tedy můžeme posílit obranyschopnost dětí a snížit riziko onemocnění?
1. Vyvážená strava plná vitamínů
Vyvážená a pestrá strava hraje klíčovou roli v podpoře imunitních procesů a správném
fungování imunitních buněk. Správné živiny pomáhají tělu lépe se bránit proti infekcím
a nemocem. Dětský jídelníček by měl zahrnovat širokou škálu potravin, aby se zajistil
dostatečný přísun všech nezbytných vitamínů a minerálů.
Zvláštní pozornost by měla být věnována potravinám bohatým na vitamín C. Tento vitamin
je silným antioxidantem, který pomáhá neutralizovat škodlivé volné radikály a podporuje
produkci bílých krvinek, které hrají klíčovou roli v imunitní odpovědi.
Karotenoidy, které se nacházejí v oranžové a zelené zelenině, jako jsou mrkev, sladké
brambory a špenát, jsou dalším důležitým prvkem. Tyto pigmenty mají prokazatelné
imunomodulační účinky, což znamená, že mohou pomoci regulovat a posílit imunitní
systém.
Dále by měly být do stravy zařazeny potraviny bohaté na vlákninu a kvalitní bílkoviny,
které poskytují tělu základní aminokyseliny nezbytné pro opravy tkání a výrobu protilátek.
2. Dostatek spánku
Pro udržení silné imunity je spánek klíčový. Studie ukazují, že děti, které mají nedostatek
kvalitního spánku, jsou k nemocem náchylnější. Zde navíc platí rovnice, že čím mladší děti
jsou, tím více spánku potřebují. Zatímco předškoláci potřebují ke kvalitnímu odpočinku
zhruba 10 hodin, batolata 12–13 hodin. Novorozenci by pak měli spát dokonce až 18 hodin
denně. Pokud mají děti obtíže usnout během dne, zkuste je ukládat ke spánku večer
v dřívějších hodinách. A proč je spánek tak důležitý? Je to nepostradatelný způsob
regenerace lidského organismu, kdy dochází k významným ozdravným procesům.
Během hlubokého spánku se navíc zvyšuje produkce cytokinů, což jsou proteiny zásadní pro
boj s infekcemi a záněty. Tyto cytokiny regulují imunitní odpověď a informují imunitní
buňky o tom, kdy a jak reagovat na patogeny. Nedostatek spánku může vést k nižší produkci
těchto klíčových molekul, což snižuje schopnost těla odolávat nemocem.
3. Výhody kojení
Mateřské mléko je zdrojem protilátek, které podporují imunitu dítěte a chrání ho před
infekcemi. Kojení může snížit riziko nemocí jako jsou infekce uší, zápal plic, alergie či
cukrovka. Američtí pediatři doporučují kojit alespoň po dobu prvního roku, pokud je to
možné, nebo alespoň prvních 2-3 měsíců.
4. Fyzická aktivita
Pohyb posiluje imunitní systém tím, že zvyšuje počet buněk, které bojují proti infekcím.
Pravidelný pohyb je pro děti i dospělé stěžejní. Začít lze i zlehka zařazením procházek,
cyklistiky nebo rodinných výletů. Spojíte tak navíc fyzickou aktivitu s pobytem venku
na čerstvém vzduchu, což je nesporným benefitem pro vaše dítě i pro vás. Čerstvý vzduch
napomáhá k prokrvení dýchacích cest, čímž se znatelně zvyšuje jejich odolnost.
5. Správná hygiena
Naučit děti, jak si pravidelně a důkladně mýt ruce, je jedním ze základních způsobů, jak
zabránit šíření nemocí. Používejte zábavné dětské ručníky a mýdla, aby si děti tento návyk
snadno osvojily. Po každé nemoci nezapomeňte vyměnit zubní kartáček, abyste předešli
opětovné nákaze.
6. Ochrana před pasivním kouřením
Děti jsou citlivější na negativní účinky cigaretového kouře než dospělí. Pasivní kouření
oslabuje imunitu a zvyšuje riziko onemocnění, jako je syndrom náhlého úmrtí kojenců,
bronchitida, zánět středouší, alergie nebo astma.
7. Racionální přístup k antibiotikům
Většina dětských infekcí je virová, na které antibiotika neúčinkují. Zbytečné užívání
antibiotik může vést k bakteriální rezistenci, což ztěžuje jejich budoucí léčbu. Je proto
důležité, aby se k nasazení antibiotik přistupovalo zodpovědně.
Podpora dětské imunity vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje zdravý životní styl, správnou
výživu, dostatek spánku, pravidelný pohyb a dodržování správných hygienických návyků. K tomu
neodmyslitelně patří i zajištění emocionální pohody. Přestože není možné se zcela vyhnout všem
infekcím a onemocněním, dodržováním těchto zásad můžete docílit upevnění imunity a vytvořit
pevný základ pro zdraví a vitalitu svých dětí, což jim umožní lépe zvládat nejen každodenní výzvy,
ale i náročnější infekce.
Zdroje:
- Pedersen, B.K., & Hoffman-Goetz, L. (2000). Exercise and immune function: a model of the
exercise-immune system interaction. Sports Medicine. - Löllgen, H., et al. (2009). Physical activity and health: a systematic review. International
Journal of Environmental Research and Public Health. - Goossens, H., et al. (2005). A worldwide decrease in the antibiotics prescription rate for
children. Clinical Microbiology and Infection. - WHO. (2015). Global action plan on antimicrobial resistance.
- Victora, C.G., et al. (2016). Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms,
and lifelong effect. The Lancet. - Calvani, R., et al. (2019). Nutritional strategies to support immune health in children.
Clinical Nutrition. - Hu, F.B. (2002). Diet, lifestyle, and mortality in the Harvard cohorts. New England Journal
of Medicine.
