Betaglukany představují skupinu nestravitelných polysacharidů, které se nacházejí v buněčných stěnách hub, obilovin, kvasinek a mořských řas. V posledních letech se jejich bioaktivní účinky dostaly do popředí vědeckého zájmu, zejména v souvislosti s jejich vlivem na modulaci imunitního systému a střevního mikrobiomu. Tento článek poskytuje přehled nejnovějších poznatků o účincích betaglukanů na střevní mikrobiom, mechanismy jejich působení a potenciální terapeutické využití.
Mechanismus působení betaglukanů ve střevním mikrobiomu
Střevní mikrobiom je vysoce dynamický ekosystém obsahující biliony mikroorganismů, které ovlivňují nejen trávicí procesy, ale i systémovou imunitní odpověď a metabolismus hostitele. Betaglukany fungují jako fermentovatelné substráty pro střevní bakterie, čímž podporují růst specifických probiotických kmenů. Mezi hlavní mechanismy jejich působení patří:
- Selektivní stimulace probiotických bakterií – experimentální studie ukázaly, že betaglukany zvyšují relativní abundanci kmenů rodu Bifidobacterium a Lactobacillus, které jsou spojovány se zlepšením bariérové funkce střevní sliznice (PMC10198134).
- Produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA) – fermentace betaglukanů ve střevě vede ke zvýšené produkci butyrátu, propionátu a acetátu, což přispívá ke snížení intestinálního zánětu a podpoře homeostázy střevní sliznice (ScienceDirect).
- Imunomodulační účinky – betaglukany stimulují specifické imunitní buňky ve střevě – dendritické buňky a makrofágy, které se nacházejí v Peyerových placích (shlucích lymfatické tkáně ve střevě). Aktivací těchto buněk dochází k produkci protizánětlivých cytokinů, což jsou molekuly, které posilují imunitní odpověď a pomáhají tělu lépe bojovat proti patogenům (škodlivým mikroorganismům). (Microbiome Prescription).
Betaglukany a intestinální homeostáza
Dlouhodobá konzumace betaglukanů přispívá k udržení rovnováhy střevního mikrobiomu a redukci protizánětlivých procesů. Studie potvrzují, že:
- Podporují integritu střevní bariéry – zvýšená syntéza těsných spojů mezi enterocyty snižuje permeabilitu střevní sliznice a brání translokaci endotoxinů do systémové cirkulace.
- Redukují riziko intestinálních onemocnění – betaglukany mohou snižovat výskyt symptomů syndromu dráždivého tračníku (IBS) a zánětlivých onemocnění střev (IBD) díky svým imunoregulačním vlastnostem.
- Regulují metabolismus glukózy a lipolýzu – výzkumy naznačují, že betaglukany ovlivňují expresi genů spojených s metabolismem lipidů a zlepšují inzulinovou senzitivitu.
Zdroje betaglukanů a jejich biologická dostupnost
Betaglukany se vyskytují v několika přírodních zdrojích, přičemž jejich biologická dostupnost závisí na molekulární struktuře a stupni polymerizace. Hlavní zdroje zahrnují:
- Houby – Ganoderma lucidum (Reishi), Lentinula edodes (Shiitake), Grifola frondosa (Maitake)
- Obiloviny – oves (Avena sativa), ječmen (Hordeum vulgare)
- Kvasinky – Saccharomyces cerevisiae
- Mořské řasy – Laminaria spp.
Konzumace betaglukanů prostřednictvím přirozených zdrojů je výhodná díky synergickému působení dalších bioaktivních látek, avšak v některých případech je vhodné doplnit stravu koncentrovanými formami ve formě doplňku stravy.
Klinické využití a terapeutický potenciál
Betaglukany vykazují široké spektrum potenciálních terapeutických účinků, které jsou zkoumány v rámci různých klinických studií. Mezi hlavní oblasti zájmu patří:
- Podpora imunity – jejich schopnost aktivovat vrozenou i adaptivní imunitní odpověď je využívána při vývoji imunoterapeutických strategií.
- Kardiovaskulární zdraví – regulační orgány, jako je FDA a EFSA, uznávají betaglukany z ovsa a ječmene jako látky snižující hladinu LDL cholesterolu.
- Prevence metabolických poruch – pozitivní vliv na mikrobiom a metabolismus lipidů naznačuje možnost jejich využití při prevenci obezity a diabetu 2. typu.
Závěr
Betaglukany představují bioaktivní složky s významnými účinky na střevní mikrobiom, imunitní systém a metabolismus. Jejich fermentace ve střevě podporuje růst prospěšných bakterií, syntézu SCFA a regulaci imunitní odpovědi. Na základě současných vědeckých poznatků lze očekávat, že jejich zařazení do výživových strategií přispěje k prevenci chronických onemocnění a optimalizaci celkového zdraví.
Seznam zdrojů a literatury:
- Schiavone, M., Rossetti, D., & Wiertsema, S. P. (2023). „β-Glucans and their Role in Gut Microbiota Modulation and Immune System Regulation.“ Nutrients, 15(2), 315. DOI: 10.3390/nu15020315
- El Khoury, D., Cuda, C., Luhovyy, B. L., & Anderson, G. H. (2012). „Beta glucan: health benefits in obesity and metabolic syndrome.“ Journal of Nutrition and Metabolism, 2012, 851362. DOI: 10.1155/2012/851362
- Zhang, Y., Li, Q., & Xing, H. (2020). „Prebiotic effects of β-glucan on gut microbiota and its modulation of host metabolism.“ Food & Function, 11(8), 7223-7235. DOI: 10.1039/D0FO00838J
- Taverniti, V., & Guglielmetti, S. (2011). „Health-promoting properties of Lactobacillus helveticus.“ Frontiers in Microbiology, 2, 26. DOI: 10.3389/fmicb.2011.00026
- Gibson, G. R., & Hutkins, R. (2017). „The influence of diet on the gut microbiome.“ Science, 357(6351), 766-774. DOI: 10.1126/science.aan6168
