V posledních letech se ale betaglukan dostává do hledáčku vědců z ještě jednoho důvodu – jeho možného vlivu na regulaci tělesné hmotnosti. A nejde přitom o žádný nový marketingový trend. Výzkumy z Evropy, USA i Asie naznačují, že betaglukan může ovlivňovat několik biologických mechanismů, které rozhodují o tom, zda máme hlad, jak rychle spalujeme energii nebo jak funguje náš střevní mikrobiom.
Nečekejte článek o zázračném spalovači tuku. Mnohem zajímavější je totiž to, že betaglukan může působit na samotné biologické procesy, které hubnutí dlouhodobě ovlivňují.
Hubnutí není jen o kaloriích
Jedním z důvodů, proč dnes odborníci od jednoduchého počítání kalorií postupně ustupují, je skutečnost, že ne všechny kalorie se v organismu chovají stejně. Například 500 kcal z celozrnných potravin bohatých na vlákninu může vyvolat zcela jinou hormonální odpověď než stejné množství energie ze sladkých nápojů nebo průmyslově zpracovaných potravin. Rozdíl není jen v množství přijaté energie, ale také v tom, jak rychle se vstřebá, jak ovlivní hladinu krevního cukru, produkci inzulinu a především pocit sytosti. Právě zde může hrát rozpustná vláknina, mezi kterou betaglukan patří, významnou roli.
Stále více studií navíc ukazuje, že obezita není pouze problémem nadbytku energie, ale také změněného fungování metabolismu. U lidí s nadváhou se častěji objevuje chronický nízkoúrovňový zánět, narušená komunikace mezi střevy a mozkem nebo snížená citlivost buněk na inzulin. Tyto změny mohou vést k tomu, že organismus hůře hospodaří s energií, ukládá více tuku a zároveň vysílá mozku méně přesné signály o tom, kdy už jsme skutečně sytí. Proto se současný výzkum stále více zaměřuje na podporu metabolického zdraví jako celku, nikoliv pouze na samotné snižování příjmu kalorií.
Zajímavostí je také to, že vědci dnes mluví o takzvané střevně-mozkové ose (gut-brain axis) – obousměrném komunikačním systému mezi trávicím traktem a centrální nervovou soustavou. Střeva totiž nejsou jen orgánem pro trávení potravy. Produkují desítky signálních molekul a hormonů, které ovlivňují chuť k jídlu, náladu, úroveň energie i rozhodování o tom, zda si dáme další porci. Právě proto se dnes říká, že úspěšné hubnutí nezačíná pouze v posilovně nebo na talíři, ale do značné míry také ve střevech. A právě zde představuje betaglukan jednu z nejlépe prozkoumaných přírodních vláknin, která může tento složitý systém pozitivně ovlivňovat.
Fascinující svět střevních bakterií
Možná vás překvapí, že největší „spalovna energie“ nezačíná ve svalech, ale ve střevech.
V našem trávicím traktu žije přibližně 38 bilionů bakterií. Jejich celková hmotnost dosahuje až dvou kilogramů a dohromady vytvářejí ekosystém, který ovlivňuje nejen trávení, ale také imunitu, metabolismus, náladu a podle stále většího množství studií i tělesnou hmotnost.
Betaglukan jako potrava pro „hodné“ bakterie
Betaglukan patří mezi rozpustné vlákniny, které člověk nedokáže strávit vlastními enzymy.
To ale není chyba.
Naopak.
Do tlustého střeva se dostává téměř neporušený, kde se stává potravou pro prospěšné bakterie. Ty jej fermentují a vytvářejí látky známé jako mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) – především butyrát, propionát a acetát.
Právě tyto molekuly dnes patří mezi nejzajímavější objekty výzkumu metabolismu.
Fun fact: Vaše bakterie mohou ovlivnit chuť na sladké
Jedna z nejzajímavějších hypotéz současné mikrobiologie říká, že složení střevních bakterií může ovlivňovat naše chutě.
Některé studie naznačují, že mikrobiom může prostřednictvím komunikace se střevně-mozkovou osou ovlivňovat produkci hormonů hladu a sytosti, ale také preference určitých potravin.
Jinými slovy – pokud se změní složení vašeho mikrobiomu, může se postupně změnit i to, na co máte chuť.
Neznamená to, že po betaglukanu přestanete mít rádi čokoládu. Ukazuje to ale, že regulace chuti k jídlu je mnohem složitější než pouhá síla vůle.
Hormon sytosti, o kterém se málo mluví
Většina lidí zná leptin nebo inzulin.
Mnohem méně známý je hormon GLP-1, který se v posledních letech dostal do centra pozornosti také díky moderním lékům na léčbu obezity. Jenže GLP-1 si naše tělo vytváří přirozeně.
Výsledkem může být delší pocit nasycení a nižší spontánní příjem energie. Nejde o dramatický efekt během jednoho dne. Právě pravidelnost je zde rozhodující.
Betaglukan a metabolická flexibilita
Jedním z moderních pojmů výživové vědy je metabolická flexibilita.
Jde o schopnost organismu efektivně přepínat mezi spalováním glukózy a tuků podle aktuální potřeby.
U lidí s nadváhou nebo inzulinovou rezistencí bývá tato schopnost často narušená.
Výzkumy naznačují, že pravidelný příjem rozpustné vlákniny může přispívat ke zlepšení citlivosti na inzulin a stabilnější regulaci krevního cukru, což vytváří příznivější podmínky pro zdravý metabolismus.
Betaglukan není spalovač tuku. A to je vlastně dobře.
Na trhu existují stovky produktů slibujících „rychlé spalování tuků“.
Většina z nich funguje pouze krátkodobě nebo vůbec.
Betaglukan jde úplně jinou cestou.
Nepřikazuje tělu spalovat více kalorií. Místo toho podporuje biologické mechanismy, které mohou dlouhodobě usnadnit kontrolu tělesné hmotnosti – střevní mikrobiom, hormony sytosti, stabilnější glykemii nebo zdravější metabolické prostředí.
Důležité je také zmínit, že účinek betaglukanu není založen na stimulaci organismu nebo zrychlení srdeční činnosti, jak je tomu u některých komerčních spalovačů tuku. Nepůsobí ani jako diuretikum, které pouze krátkodobě snižuje hmotnost ztrátou vody. Jeho přístup je mnohem přirozenější – podporuje procesy, které jsou součástí normální fyziologie lidského těla.
Právě proto bývá betaglukan označován spíše jako metabolický podporovatel než jako prostředek na hubnutí. Jeho cílem není organismus „donutit“ spalovat více energie za každou cenu, ale vytvořit podmínky, ve kterých tělo dokáže lépe hospodařit s přijatou energií, efektivněji regulovat hlad a udržovat stabilnější metabolické prostředí.
To je také důvod, proč většina odborníků doporučuje hodnotit jeho účinky v horizontu několika měsíců, nikoliv dnů. Stejně jako se nadváha nevytváří během jednoho týdne, ani zdravé změny metabolismu nepřicházejí ze dne na den. Pravidelné zařazení betaglukanu do jídelníčku představuje spíše dlouhodobou investici do metabolického zdraví.
Zajímavé je, že některé studie naznačují, že lidé s vyšším příjmem rozpustné vlákniny mají dlouhodobě nižší riziko rozvoje metabolického syndromu a lépe si udržují zdravou tělesnou hmotnost. Přestože nelze tento efekt přisuzovat pouze betaglukanu, potvrzuje to význam vlákniny jako jedné z klíčových součástí moderní preventivní výživy.
Vědci dnes stále častěji upozorňují, že úspěšné hubnutí by nemělo být hlavním cílem samo o sobě. Mnohem důležitější je zlepšení celkového metabolického zdraví – tedy lepší citlivosti na inzulin, zdravějšího střevního mikrobiomu, nižšího množství viscerálního tuku a stabilnější regulace energie během dne. Pokud se podaří zlepšit právě tyto procesy, bývá pokles tělesné hmotnosti často jejich přirozeným důsledkem, nikoli jediným cílem.
Možná právě v tom spočívá největší síla betaglukanu. Nenabízí rychlé řešení ani nereálné sliby. Místo toho podporuje mechanismy, které lidský organismus využívá přirozeně každý den. A právě tento přístup je v souladu s tím, kam se ubírá současná preventivní medicína – od hledání zázračných prostředků k dlouhodobé podpoře zdravého fungování celého organismu.
Co říkají klinické studie?
Zatímco většina doplňků stravy určených na hubnutí stojí především na marketingových tvrzeních, u betaglukanů je situace odlišná. Jejich účinky jsou již řadu let předmětem klinického výzkumu, především u betaglukanů z ovsa a ječmene, které patří mezi nejlépe prozkoumané rozpustné vlákniny.
Jedna z rozsáhlých metaanalýz, která hodnotila výsledky několika desítek klinických studií, ukázala, že pravidelný příjem ovesných betaglukanů může přispívat ke snížení tělesné hmotnosti, obvodu pasu, množství viscerálního tuku i ke zlepšení některých metabolických parametrů. Nejvýraznější účinky byly pozorovány u lidí s nadváhou nebo obezitou, kteří současně dodržovali zdravější jídelníček a byli fyzicky aktivnější.
Výzkumníci se shodují na tom, že betaglukan nepůsobí jedním mechanismem. Jeho účinek je výsledkem několika navzájem propojených procesů.
Prvním z nich je zpomalení vyprazdňování žaludku. Po konzumaci potravy bohaté na betaglukan vzniká v trávicím traktu viskózní gel, který zpomaluje průchod potravy a prodlužuje pocit sytosti. Díky tomu lidé často spontánně přijmou méně kalorií, aniž by museli vědomě omezovat velikost porcí.
Dalším důležitým mechanismem je stabilnější regulace krevního cukru. Prudké výkyvy glukózy po jídle bývají spojovány s větším pocitem hladu, chutí na sladké a následným přejídáním. Betaglukan zpomaluje vstřebávání sacharidů, čímž pomáhá udržovat plynulejší průběh glykemie i nižší potřebu kompenzovat pokles energie další svačinou.
Velkou pozornost vědců v posledních letech přitahuje také vliv betaglukanů na střevní mikrobiom. Při fermentaci rozpustné vlákniny vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), zejména butyrát, propionát a acetát. Tyto látky nejen vyživují buňky střevní sliznice, ale současně ovlivňují produkci hormonů, které regulují pocit hladu a sytosti. Mezi nejvýznamnější patří GLP-1 a PYY, hormony, které vysílají mozku signál, že organismus přijal dostatek potravy.
Zajímavé je, že právě hormon GLP-1 se v posledních letech dostal do centra pozornosti díky moderním lékům určeným k léčbě obezity a diabetu 2. typu. Betaglukan samozřejmě nepůsobí stejně silně jako léčivé přípravky, přesto studie naznačují, že může přirozenou cestou podpořit vlastní tvorbu tohoto hormonu, což představuje jeden z možných důvodů jeho příznivého vlivu na regulaci tělesné hmotnosti.
Dalším sledovaným parametrem je množství viscerálního tuku, tedy tuku uloženého hluboko v dutině břišní kolem vnitřních orgánů. Právě tento typ tuku je považován za metabolicky nejrizikovější, protože souvisí se zvýšeným rizikem diabetu 2. typu, vysokého krevního tlaku, nealkoholického ztučnění jater i kardiovaskulárních onemocnění. Některé studie naznačují, že dlouhodobý příjem betaglukanů může přispět nejen ke snížení celkové hmotnosti, ale také k omezení právě viscerální tukové tkáně.
Je však důležité zdůraznit jednu zásadní skutečnost. Ve většině klinických studií nebyl betaglukan používán jako samostatný prostředek na hubnutí. Nejlepších výsledků dosahovali lidé, kteří jej zařadili jako součást celkové změny životního stylu – tedy společně s vyváženou stravou, pravidelným pohybem a dostatkem spánku. To potvrzuje, že jeho hlavní přínos nespočívá v rychlém spalování tuků, ale v podpoře biologických procesů, které dlouhodobě usnadňují regulaci tělesné hmotnosti.
Právě proto se dnes betaglukan stále častěji objevuje nejen ve studiích zaměřených na hubnutí, ale také ve výzkumu metabolického syndromu, inzulinové rezistence, střevního mikrobiomu a zdravého stárnutí. Ukazuje se totiž, že zdravá tělesná hmotnost není jen otázkou kalorií, ale především správně fungujícího metabolismu – a právě ten může být jedním z hlavních míst, kde betaglukan nachází své uplatnění.
Hubnutí není otázkou jedné zázračné látky. Je výsledkem složité spolupráce mozku, hormonů, střevního mikrobiomu, metabolismu i životního stylu.
Právě proto je betaglukan tak zajímavý. Neslibuje nereálné výsledky. Místo toho podporuje procesy, které stojí v pozadí zdravé regulace tělesné hmotnosti.
A možná právě to je jeho největší síla.
Použitá literatura a zdroje
Research Outreach. Effect of β-glucan from oats and barley on weight loss and adiposity.
https://researchoutreach.org/articles/effect-of-%CE%B2-glucan-oats-barley-weight-loss-adiposity/
Mälkki, Y., Virtanen, E. Gastrointestinal Effects of Oat Bran and Oat Gum: A Review. LWT – Food Science and Technology, 2001.
Whitehead, A., Beck, E. J., Tosh, S., Wolever, T. M. S. Cholesterol-lowering effects of oat β-glucan: A meta-analysis of randomized controlled trials. American Journal of Clinical Nutrition, 2014.
Cloetens, L., Ulmius, M., Johansson-Persson, A., Åkesson, B., Önning, G. Role of dietary beta-glucans in the prevention of the metabolic syndrome. Nutrition Reviews, 2012.
El Khoury, D., Cuda, C., Luhovyy, B. L., Anderson, G. H. Beta glucan: Health benefits in obesity and metabolic syndrome. Journal of Nutrition and Metabolism, 2012.
Daou, C., Zhang, H. Oat Beta-Glucan: Its Role in Health Promotion and Prevention of Diseases. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety, 2012.
Makki, K., Deehan, E. C., Walter, J., Bäckhed, F. The Impact of Dietary Fiber on Gut Microbiota in Host Health and Disease. Cell Host & Microbe, 2018.
Rinninella, E., Raoul, P., Cintoni, M. et al. What is the Healthy Gut Microbiota Composition? A Changing Ecosystem Across Age, Environment, Diet and Diseases. Microorganisms, 2019.
Canfora, E. E., Meex, R. C. R., Venema, K., Blaak, E. E. Gut microbial metabolites in obesity, NAFLD and type 2 diabetes. Nature Reviews Endocrinology, 2019.
European Food Safety Authority (EFSA). Scientific Opinion on the substantiation of health claims related to oat beta-glucan and maintenance of normal blood cholesterol concentrations. EFSA Journal, 2010.
Slavin, J. Fiber and Prebiotics: Mechanisms and Health Benefits. Nutrients, 2013.
